FAQ

To je otázka, na kterou se snažilo odpovědět mnoho studií, ale často s protichůdnými výsledky.

Tvrzení, že snídaně "nastartuje váš metabolismus", je pravdivé, protože cokoli, co přijde do žaludku, logicky nastartuje metabolismus (trávení).

Nejnovější metaanalýzy ale skutečně poukazují na rizika vynechávání snídaně. Zvyšuje se např. riziko obezity (Wicherski J., et. al., 2021) a kardiovaskulárních onemocnění jako je vysoký tlak, chlesterol a  diabetes (Zhi-hui L.,et. al., 2021) u těch, kteří vynechávají snídani. 

Problém ale je, že u longitunálních studií (studie pozorující participanty po dlouhou dobu), je složité srovnávat stav snídá/nesnídá, když každý snídá v jinou dobu, jinak velikou porci a jiné jídlo. 

To, jestli člověk snídá také souvisí s dalšími faktory, např. zda člověk pracuje na směny, zda má celkově pravidelný denní režim, jak moc je ve stresu, jak se o sebe celkově stará atd. 

Zároveň z pozorování nemůžeme určit, jestli příčinou rizik je skutečně vynechávání snídaně, nebo právě nevhodná skladba jídla, stres apod.

Důležitá je ale snídaně u dětí (Lundqvist M., et. al., 2019), kde je potvrzeno, že snídající dětí a adolescenti mají lepší akademické výsledky i nižší riziko metabolického syndromu.

V poslední době se často zmiňuje to, že vyplavení inzulinu po jídle brání odbourávání tuku. Jak to tedy je? 

Je pravda, že inzulin brzdí spalování tuku, ale to čistě proto, že se do krve dostal cukr, který je rychlejším zdrojem energie pro tělo. 

Někteří proto tvrdí, že když neustále jíme malá jídla a tělo pořád vyplavuje inzulin, není možné zhubnout. 

Na druhou stranu ale tělo vyplavuje neustále mírné množství inzulinu do krve, aby regulovalo glykemii (Ramchandani N, et. al., 2010). 

Pokud by inzulin znemožňoval odbourávání tuku, nezhubnul by nikdy nikdo. Jde tedy spíš o snížení odbourávání tuku, nikoliv zastavení.

Pokud jste tedy v kalorickém deficitu, tak i když budete jíst častěji, nebudou to velké porce a vyplaveného inzulinu nebude tolik. 

Tělo tedy bude spalovat tuk, aby deficit doplnilo, obzvláště pak v noci, kdy jídlo nekonzumujeme vůbec. 

Z aktuálních metaanalýz (souhrny studií) vyplývá, že není značný rozdíl mezi tím, jestli jíte 2 jídla denně nebo 5, větší roli hraje celkový energetický příjem (Schoenfeld B. J., et. al., 2015, Schwingshackl L., et. al., 2020).

Ano i ne. Při dlouhodobě omezeném příjmu se tělo adaptuje, dochází ke snížení tělesné teploty a srdeční frekvence, ale i celé řadě dalších mechanismů, kterými tělo kompenzuje nedostatek energie.

Jde tedy o to nastavit správný deficit (např. 200-500 kcal) a na definovaný časový úsek.

Nejde taky jen o to, kolik přijímáme energie, ale i o to, kolik přijímáme jednotlivých živin.

Nedostatek bílkovin může vést ke ztrátě svalové hmoty, nedostatek sacharidů k únavě a vyčerpání, nedostatek tuků a drastický deficit až ke ztrátě menstruace (amenorea) atd. 

Vliv bude mít i výběr surovin v obchodě a tepelná úprava.

Pohyb je určitě klíčový, jako způsob zvýšení výdeje energie (deficit nemusí být tvořen jen z omezení příjmu), ale i jako prevence úbytku svalové hmoty (zejména silový trénink). 

I zde ale platí, že tělo se adaptuje, a stejným workoutem nespálíte po půl roce tolik kalorií, jako při prvním cvičení. 

Je tedy potřeba zvyšovat zátěž nebo střídat aktivity a nevěřit úplně všemu, co vám napíší chytré hodinky.